Realizace
Fragmenty paměti v Jízdárně Pražského hradu
Poklad katedrály sv. Víta v Praze v dialogu se současným uměním Jízdárna Pražského hradu, březen – červenec 2026 spolupráce: Norbert Schmidt a Petr Sýkora kurátor výstavy: Jiří Fajt
Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění
Francis Bacon | Joseph Beuys | Magdalena Jetelová | Anselm Kiefer | Josef Koudelka | Gerhard Richter | Julian Rosefeldt | Edmund de Waal | Mark Wallinger
Jízdárna Pražského hradu
27.března - 26. srpna 2026
Žádný jiný král neobdaroval katedrálu tak velkoryse a vznešeně, píše o Karlovi IV. středověký kronikář František Pražský. Připomíná tím jeho zásadní, někdy však opomíjenou činnost, totiž sbírání a vystavování ostatků svatých. Výstava Fragmenty paměti v Jízdárně Pražského hradu propojuje středověké artefakty, dnes již vzdáleného nebo cizího významu, se současným uměním. Vybízí k přemýšlení o vztahu minulosti a současnosti.
Císař Karel IV. nesplnil jen stavební sen o gotické katedrále na Pražském hradě. Poklad sv. Víta, cíleně rozšiřovaný a obohacovaný, byl nejvýraznějším dokladem panovnické ambice opřené o přímluvu nebeských patronů. Byl – a je – svědectvím víry a naděje. O příbězích, jimž můžeme porozumět jen skrze předměty, které jsou neoddělitelnou součástí evropské paměti.
Umělecká díla předních světových umělců vybízí k přemýšlení nad nimi. Jak rozumět záhadným stavbám Edmunda de Waala? Co vypovídají fotografické dokumenty Josefa Koudelky? Jakou řečí k nám promlouvá do minulosti se obracející zrcadlo Gerharda Richtera nebo snový filmový příběh Juliana Rosefeldta? Nad židovsko-křesťanskými tradicemi západní civilizace se zamýšlejí zase práce Marka Wallingera a Francise Bacona. Zneužívání (státní) moci je společným tématem Anselma Kiefera, Magdaleny Jetelové a Josepha Beuyse. Jsme ale vůbec připraveni ohlédnout se zpět a poučit se z vlastní minulosti?
Výstava představuje rozmanité přístupy, jak objekty, dějiny a současnost interpretovat. Lidstvo získávalo moc budováním rozsáhlých informačních sítí, které společnosti a politické systémy využívaly k prosazení svých cílů. Demokratické systémy umožnují volné proudění informací nezávislými kanály, zatímco totalitární režimy soustřeďují informace do jednoho centra. I sbírku relikvií z pražské katedrály můžeme nahlížet jako jeden ze silných komunikačních nástrojů církve. I když z jeho někdejší velkoleposti se dochovaly pouhé fragmenty.
Výstavu pořádá Správa Pražského hradu
s hlavním partnerem výstavy, Metropolitní kapitulou u sv. Víta v Praze.
foto: Martin Polák
Galerie
